Kostel svaté Maří Magdalény
Kostel svaté Maří Magdalény je římskokatolický chrám v Sulíkově v okrese Blansko. Jde o farní kostel římskokatolické farnosti Sulíkov. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1374, kdy náležela kunštátskému panství. Kostel je poprvé zmiňován roku 1786, podle použitého stavebního materiálu je však mnohem starší, snad až ze třináctého století.
Farním kostelem je tedy od roku 1558, ale s přerušením, jelikož byl přifařen ke Kunštátu. Zmínky o sulíkovské kapli z roku 1653 dokládají, že tu bývaly bohoslužby každou třetí neděli. Od roku 1786 se Sulíkov opět stal samostatnou farností, do níž spadaly, kromě Sulíkova, také vesnice Makov, Petrov, Rozseč (ty předtím patřily pod Kunštát) a Rozsíčka (dříve spadala pod Olešnici).
„... Kostelík je postavený z kamenů posbíraných po okolních stráních (původní zdivo presbytáře s věží a loď). Do kostela se kdysi vcházelo dnes zazděným vchodem v jižní lodi, na které byly během opravy v padesátých letech 20. století viditelné i okenní otvory s lomeným záklenkem. Kněžiště, které je od lodi odděleno goticky zalomeným vítězným
obloukem, nad sebou nese věžovitou nástavbu. Chórová věž je s největší pravděpodobností taktéž raně gotického původu, a patří tak k několika výjimečně doloženým příkladům na Moravě (Svatoslav, kdysi i kostel v Tupanově u Moravského Krumlova). Výskyt takto uspořádaného presbytáře naznačuje, že se na kolonizaci zdejšího kraje mohli
podílet i osadníci původem z Rakouska… Roku 1688 byl zřízen oltář a vybudována sakristie na východní straně věže. V roce 1786 se v souvislosti s obnovením fary uvažovalo o zaklenutí lodi, která měla dřevěný prkenný strop. K tomu však došlo až po požáru ve 2. polovině 19. století.
Tehdy byla také zazděna původní okna a místo nich byly proraženy nové osvětlovací otvory. Někdy v této době bylo upraveno i zvonicové patro věže. V roce 1839 vznikla západní přístavba rozšiřující hudební kruchtu. ...“ (ze studie studentů MU Brno, zapsáno ve farní kronice).“
Oltářní obraz svaté Maří Magdalény je dílem malíře Josefa Zeleného z Brna. Obraz sv. Maří Magdalény si sjednali farníci se svým tehdejším duchovním P. Mathiasem Havlíčkem v r. 1864 za 120 zl. Byl zasvěcen děkanem Basilejem Boškem. Tenkrát se o něm psalo i v brněnských novinách „Brunner Zeitung“ č. 503:
„…V těchto dnech byl dokončen velký oltářní obraz našeho malíře JosefaZeleného pro kostel ve vsi Sulíkov blízko Kunštátu na Moravě. Tato olejomalba, 6 stop vysoká a 4 stopy široká představuje sv. Maří Magdalénu, kterou malíř namaloval úplně odchylně od obvyklých profánních způsobů líčení, kající Magdaléna podle skutečného smyslu legendy, a sice v takové modlitbě vzrušující a vyjadřující kompozici ducha kajícnosti. Zde se svatá Magdaléna představuje před jedním z kamenných kusů přirozeně postaveným oltářem. Vroucně se modlí z knihy před ní otevřené, která leží vedle jednoduchého kříže. Výraz tváře ukazuje skutečné pokání. Ruce, které si tiskne na srdce, vyjadřují vnitřní život a sílu víry. U paty oltáře leží umrlčí lebka, symbol pomíjivosti všeho pozemského. Svatá je oblečena do šedého kajícnického roucha, zatímco její zlatovlasá hlava je pokryta modrým přehozem, který jí sahá až k nohám. Široký otvor skalní jeskyně, obydlí svaté kajícnice, poskytuje malířský rozhled. Obraz je proveden zvláštní pilností, dobře zdařilý. Malý kostelík v Sulíkově, který je zasvěcen ke cti sv. Maří Magdalény obdrží nyní tímto úctyhodný skvost. …“
Z 20. let dvacátého století pochází tři sochy, které původně byly v presbytáři – Nejčistšího Srdce Panny Marie, Svatého Josefa s Ježíškem a Božského Srdce Ježíšova. V devadesátých letech byly citlivě zrestaurovány.
Současný oltář z let 1924–1927 pochází z dílny restaurátora Bohumila Beka z Kutné Hory. Spolu s oltářem byla 22.5.1927 vysvěcena i celoplastiková křížová cesta z lipového dřeva s těžkými rámy od uměleckého řezbáře z Kutné Hory Fr. Charváta (obraz po 1.200Kč), byly tam nenápadné nápisy jmen dárců. Kostelník K. Tenora ji přivezl s kravkami z nádraží z Letovic.
V roce 1958 byla křížová cesta dána do menších rámů. A v 90. letech 20. století byla ukradena, ale naštěstí byla navrácena zpět. V roce 2004 opravil 14 zastavení křížové cesty odborný malíř a restaurátor Martin Findeis (*1967 Boskovice) ze Smilova u Havlíčkova Brodu (původem z Drnovic u Lysic, toho času bydlel se svou rodinou v Sulíkově č. 5).
Freskové obrazy světců na klenbě presbytáře i lodi nechal namalovat v roce 1949 P. Jan Dvořák. Práce se zhostil malíř Jan Daněk z Letovic (jedná se o sv. Ludmilu, Václava, Vojtěcha, Anežku, Prokopa, Cyrila a Metoděje, Jana Nepomuckého, Jana Bosca – k němuž byla připsána prosba: „Sv. Jene Bosco, zachraň mládež!“). P. Jan Dvořák Jana Bosca označil za „patrona mládeže protektora všeho podnikání kolem našeho kostela“.
Na vítězném oblouku býval starší nápis: „Sláva na výsostech Bohu“, jenž byl v době malování světců nahrazen velkým freskovým obrazem „Večeře Páně“ taktéž od pana Daňka.
Freska „Večeře Páně“ se dochovala až do roku 2001, kdy musela být sundána při rekonstrukci kostela kvůli špatnému stavu omítky (zdivo bylo zduté a hrozilo opadávání). prvotním úmyslem bylo namalovat podle sejmutého a pečlivě poskládaného originálu obraz znovu. Malování se měl zhostit Stanislav Konečný z Rašova, který v témže roce opravil a zvýraznil freskové obrazy světců na klenbě. Na doporučení odborníků z toho ale nakonec sešlo.
V r. 1969 došlo ke generální přestavbě varhan. Na kůr byly pořízeny nové varhany – od fi rmy z Brna-Bohunic. Posvěceny byly otcem biskupem PhDr. Karlem Skoupým z Brna o Bílé sobotě. Zúčastnil se děkan Fr. Kaňa z Lysic, P. Krchňák z Letovic a P. Fr. Kšica z Olešnice. Tyto varhany jsou v sulíkovském kostele dodnes.
Kaple Vřesice
Podnět k výstavbě kaple vzešel v létě roku 1996 při křtu dospělého jednačtyřicetiletého pana Vladimíra Audy ze Vřesic. Při oslavě křtu, které se zúčastnila téměř polovina občanů Vřesic, navrhl křetínský farář P. Mgr. Zdeněk Veith stavbu kaple, neboť Vřesice jako jediná z obcí farností, které P. Veith spravoval (farnosti Bohuňov, Křetín, Sulíkov a Černovice) neměly do této doby ani zvoničku. Místo na stavbu kaple bylo vybráno v noci při oslavě křtu.
V zimních měsících r. 1996 – 1997 zpracoval dle vlastního návrhu projektovou dokumentaci pan Ing. Jiří Mach z Brna. Interiér (vitráž, svatostánek a obětní stůl) navrhl akademický malíř pan Milivoj Husák z Lelekovic. Pozemky na stavbu darovala obec Sulíkov a pan Miroslav Dušil ze Vřesic.
Dne 27.4. 1997 posvětil základní kámen kaple, při své třetí návštěvě České republiky, papež Jan Pavel II. V Praze na Letné za účasti poutníků ze všech koutů republiky i z farností, které P. Veith spravoval.
Po nezbytných terénních úpravách byla stavba kaple zahájena dne 1.8. 1997. Veškeré zemní práce odborně provedla firma pana Miroslava Pavliše ze Sulíkova. Byly vybetonovány základy a vyzděno obvodové zdivo. Dále bylo připraveno dřevo na krovy a stavba byla zazimována. V roce 1998 byly práce na stavbě zahájeny dne 1. května. Za dozoru a osobní pomoci Ing. Macha započala montáží atypické střešní konstrukce. Dále byly provedeny omítky, dlažba, podhled. Okna a některé vnitřní doplňky z vlastního materiálu zdarma zhotovil pan Alfréd Hanskut ze Vřesic, za pomoci pana Vincence Kaderky z Vranové. Vstupní dveře zhotovil pan Antonín Jílek z Černovic. Střešní krytinu položila firma Molat z Velkých Opatovic. Elektrickou instalaci a montáž osvětlení dle vlastního návrhu provedl pan Kamil Stria ze Skrchova, pouze za cenu materiálu. Vodoinstalaci zhotovil zdarma pan Zdeněk Janík z Letovic. Dlažbu položil pan Vilém Jaška z Vřesic.
Kapli posvětil 30.8. 1998 za hojné účasti věřících z celého okolí Mons. Th. Lic. Vojtěch Cikrle, biskup brněnský.
Půdorys kaple má tvar slzy. Symbolizuje slzy svaté Moniky, které prolila za svého syna – sv. Augustina. Tvar slzy mají i okna a výplň ve vstupních dveřích. Středem umělecké vitráže, umístěné v čelní stěně kaple, je kříž a hořící srdce svaté Moniky. Kříž na věž kaple vykoval pan Igor Ďurovič.
Stavba je 12,5 metru dlouhá, 8 metrů široká a 12 metrů vysoká. V kapli je i malá sákristie se sociálním zařízením pro kněze. Interiér kaple má velice pozoruhodnou akustiku.
Materiál a peníze byly získány z darů drobných sponzorů, zejména však sbírkami, které P. Veith provedl ve všech spravovaných farnostech. Práce na stavbě byly prováděné zdarma, svépomocí, zejména betonáž základů, zdivo, ohýbaná a lepená sbíjená vazba, omítky, položení dlažby.
Náklady na stavbu kaple činily cca 450 000 Kč. Celková hodnota díla je 3 000 000 Kč.
Zvon „Sv. Augustin a sv. Monika“ o váze 84 kilogramů byl ulit v prosinci roku 1998 ve světoznámé zvonařské dílně rodiny Dytrychových v Brodku u Přerova. Zvon darovala paní Eva Machová, manželka Ing. Jiřího Macha. Automatické zvonící zařízení vyrobil a na věž kaple instaloval pan Ing. Pavel Kilián z Brna, za cenu materiálu. Zvon byl vysvěcen o pouti v roce 2002.
Na podnět P. Zdeňka Veitha nakreslil nezištně pro kapli v letech 2002 až 2003 soubor obrazů Křížové cesty brněnský výtvarník Josef Langer . Toto moderní milé dílo bylo posvěceno o pouti v roce 2003 a významně obohatilo interiér kaple.
Děkujeme všem, kteří jakoukoliv formou přispěli a přispívají na vybudování, dovybavení a provoz tohoto malého skvostu církevní architektury.
Fotogalerie – kostel a hřbitov
